Hvězdy stříbrného plátna

Bulharský kulturní institut v Praze a Bulharská národní filmotéka vás zvou na výstavu Hvězdy stříbrného plátna. Expozice představuje vybrané portréty bulharských hereček a herců, které byly uchovávány v archivu bulharské filmotéky na negativech z filmových produkcí.

Výstava je součástí doprovodného programu 15. ročníku Festivalu bulharských filmů.

Pasáž a kavárna Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1

11.-19.3.2023

Apostol Karamitev (1923-1973) vede v žebříčku nejoblíbenějších bulharských herců všech dob.

Narodil se v Burgasu a ještě jako malý projevil zájem o divadlo a film. Často vylepoval plakáty po městě, aby se mohl zdarma dívat na některý z filmů. Pod tlakem staršího bratra se přihlásil na práva na Sofijské univerzitě, ale již po roce studia vzdal a přihlásil se na přijímací zkoušky na Divadelní akademii (dnes Národní akademie divadelního a filmového umění). Již jako student si našel cestu do tvůrčího světa a v Národním divadle začal pracovat rok před dokončením školy.

Byl obsazen do více jak 70 rolí na divadle a ve filmu. Mezi nejznámější patří postava Míši z To se stalo na ulici (1965, režie Janko Jankov), dvojčata Radosvet a Radoslav z Oblíbence č. 13 (1958, režie Vladimir Jančev), Stefan z Dva pod nebem (1962, režie Borislav Šaraliev), strýc Georgi v Rytíři bez brnění (1966, režie Borislav Šaraliev), Petar Alexandrov z Bílého pokoje (1968, režie Metodi Andonov).

„Co si o mě myslíš? Hloupý, marnivý člověk nebo co? Jen marniví, prázdní lidé sepisují své memoáry ještě v mládí. Já stárnout nehodlám. Chci zemřít mladý, krásný, veselý, zajímavý! Nechci zestárnout. Nesnáším stáří. Nemoci. Starosti. Strachy.“ Těmito slovy odpověděl Apostol Karamitev nabídku spisovatele Svetoslava Minkova napsat autobiografii. Jeho slova se ukázala být proroctvím, zemřel o měsíc později v pouhých padesáti letech.

Navzdory onemocnění rakovinou pracoval do poslední chvíle. Zemřel během natáčení filmu Svatby Jana Asena (1975, režie Vili Cankov), kde hrál hlavní roli. Režisér Vili Cankov chtěl zachovat poslední záběry Apostola Karamiteva a tak během natáčení převzal jeho roli herec Kosta Conev, který hrál bratra bulharského vládce – Alexandra.

Апостол Карамитев (1923-1973) оглавява класацията на най-обичаните български актьори за всички времена.

Родом от Бургас, още от малък има афинитет към театъра и киното и често разлепя афиши из града, за да гледа безплатно някой филм. По настояване на по-големия си брат записва право в Софийски университет, но година по-късно се отказва и кандидатства в Театралната академия (днес НАТФИЗ). Още като студент си проправя път в творческите среди и започва работа в Народния театър година преди да се дипломира.

Изиграва над 70 роли в театъра и киното. Сред най-запомнящите от големия екран са образите на Мишо от „Това се случи на улицата“ (1956, реж. Янко Янков), близнаците Радосвет и Радослав от „Любимец 13“ (1958, реж. Владимир Янчев), Стефан от „Двама под небето“ (1962, реж. Борислав Шаралиев), вуйчо Георги от „Рицар без броня“ (1966, реж. Борислав Шаралиев), Петър Александров от „Бялата стая“ (1968, реж. Методи Андонов).

,,Ти за какъв ме смяташ? Глупав, суетен човек или що? Само суетните, празни хора пишат спомени на млади години. Аз не мисля да остарявам. Искам да умра млад, красив, весел, интересен! Не ща да остарявам. Мразя старостта. Болестите. Грижите. Тревогите.“ С тези думи Апостол Карамитев посреща предложението на писателя Светослав Минков да напише своя автобиографична книга. Думите му се оказват пророчески – умира месец след като навършва 50.

Въпреки че е болен от рак, той работи до последния си дъх. Умира, докато все още текат снимките на „Сватбите на Йоан Асен“ (1975, реж. Вили Цанков), в който изпълнява главната роля. За да запази кадрите с последното превъплъщение на Карамитев, Вили Цанков доснима филма като Коста Цонев поема и ролята на Йоан Асен (от самото начало на продукцията Коста Цонев изпълнява ролята на брата на българския владетел – Александър).

Apostol Karamitev (1923-1973) is one of the most beloved actors by the Bulgarian public of all time.

He was born in Burgas and his love for theatre and cinema showed in his early years. He would often put up movie posters around the city to watch a movie for free. His older brother pushed him to pursue a career in law, so Karamitev enrolled in Sofia University. Only a year had passed when he changed his academic path and began his studies in the Theatrical Academy (now NATFA). A year before his graduation he managed to start working in the National Theatre.

He has played more than 70 roles in both theatre and cinema. Some of his most notable appearances on the big screen are ,,This Happened On the Street‘‘ (1956, dir. Vladimir Yanchev), Stefan in „Two Under the Sky‘‘ (1962, dir. Borislav Sharaliev), Uncle George in „Knight Without Armour‘‘ (1966, dir. Borislav Sharaliev), and Peter Alexandrov in „The White Room‘‘ (1968, dir. Metodi Andonov).

,,Who do you think I am? A stupid, vain man or what? Only the vain and empty put down their memories when they’re young. I don’t intend on getting old. I want to die young, handsome, happy, cheerful, and interesting! I don’t want to get old. I hate old age. I hate the sickness, the worries, the troubles‘‘. This is the answer of Karamitov when asked about a possible autobiography by Svetoslav Minkov. Those very very words turn out to be prophetic. He dies only a month later after turning fifty.

Although he had cancer, he never stopped working. In his last months, he played in

„The Weddings of King John-Assen‘‘ (1975, dir. Vili Tsankov) as the main character, never having the chance to conclude it. To finish the filming, the role was taken by Kosta Tsonev (from the beginning of the production, Tsonev starred as Karamitev’s on-screen brother Alexander).