Mira Yankova se narodila v Sofii. Vystudovala Národní akademii umění a získala magisterský titul v oboru filmového a televizního umění na Nové bulharské univerzitě. Je režisérkou animovaných filmů, producentkou a vizuální umělkyní, pracuje jako nezávislá 2D a 3D animátorka a od roku 2021 vyučuje animaci a animační režii na bakalářských a magisterských fakultách Nové bulharské univerzity.

Mira Yankova, vizuální umělkyně s malířským a režisérským zázemím, využívá ve svých nejnovějších videoartových dílech klasickou animaci jako médium. Vytváří krátké absurdní filmy, bohaté na symboliku a plné zvláštním smyslem pro černý humor. Její videoartová díla byla uvedena na festivalu ANIMA MUNDI v Benátkách a také v mnoha kurátorských projektech v Londýně, Lisabonu, Bogotě, Sofii, Varně, Blagoevgradu a jinde.

Její debutový krátký animovaný film Motýl a myš (2019) byl uveden na 115 mezinárodních festivalech a získal 22 ocenění. Její nový film Disturbia Miře vynesl cenu za nejlepší bulharský animovaný film a nejlepšího režiséra animovaných filmů cenu Vasila Gendova Svazu bulharských filmařů.

Disturbia

Film je založen na experimentu s automatickou kresbou s cílem vytvořit nevědomý obsah (podobně jako dadaistické automatické psaní). Při pohledu na hromady vytvořených kreseb jsem zjistila, že jejich surrealistické obrazy se pohybují na hranici mezi sociologickým a imaginárním, a tak jsem postupně začala črtat a propojovat příběh své postavy Birdmana, nuceného procházet nejrůznějšími proměnami a zároveň se snažit vyrovnat s rostoucím napětím současných ekonomických, ideologických, vojenských a klimatických hrozeb.

Záměrně znepokojivý, rušivý a hlučný film si klade za cíl vyvést diváka z jeho komfortní zóny a skrze prizma absurdity a satiry upozornit na osobní i společenská slepá místa. Proto byl zvolen název „DISTURBIA“.

Film zobrazuje zmateného, ​​neklidného a sebestředného moderního člověka. Dosáhl obrovského technologického pokroku a prohlašuje se za nositele nejvyšší inteligence na planetě, ale je rozpolcený rozpory a neuroticky závislý jak na kolektivním společenském tlaku, tak na silných nevědomých vlnách ve vlastní psychice. Vnější hrozby jsou ve filmu prezentovány jako les se základy vlastní vůle a emocí, ale bezdůvodně, symbolizující mocné kolektivní nevědomí davu, zanesené nevykořenitelnými starými postoji, zkamenělými stereotypy a latentní hysterií. Neméně problémů pramení z jeho vlastní neuznané podstaty a odmítnutých částí, které naplňují jeho duši napětím a morálními konflikty. Promítnuté ven padají do mocné a děsivé vlny kolektivu.

Tyto protichůdné impulsy nutí hrdinu absurdním způsobem fyzicky se množit a dělit, trhat, transformovat, vstřebávat, sublimovat… Nenávidí a miluje sám sebe, odmítá a přijímá se. Nakonec se Birdmanovi (Ptačímu muži) téměř alchymickým způsobem podaří dosáhnout své celistvosti a stát se ČLOVĚKEM.

Carl Gustav Jung říká, že nevyřešené nevědomé problémy se stávají osudem. To platí nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost, což je jasně patrné v dnešní době vojenských konfliktů a globálních hrozeb různého charakteru. Proto se témata ve filmu, týkající se osobního rozvoje jednotlivce a společnosti, většinou vztahují k postoji k druhému, slabšímu, nevyvinutému, nevzdělanému nebo prostě odlišnému druhému. K tomuto druhému, kterým jsme my sami.

„DISTURBIA“ je krátké podobenství o integritě a lidskosti, které jsou dnešnímu člověku předkládány jako úkoly k vyřešení.

Мира Янкова е родена в София. Завършва Национална Художествена Академия и магистратура в специалност „Кино и ТВ изкуство” към Нов Български Университет. Тя еанимационен режисьор, продуцент и визуален артист, работи като 2D и 3D аниматор на свободна практика, а от 2021  преподава анимация и анимационна режисура в Бакалаварски и Магистърски факултети към НБУ.

Като визуален артист с бекграунд на художник и режисьор, Мира Янкова използва класическата анимация като медия в последните си видео-арт творби. Тя създава кратки абсурдни филми, богати на символика и изпълнени с особено чувство за черен хумор. Нейни видео-арт творби са показвани на фестивала ANIMA MUNDI, Венеция, както и в много кураторски проекти в Лондон, Лисабон, Богота, София, Варна, Благоевград и др.

Дебютният й късометражен анимационен филм „Пеперуда и мишка“ (2019) е представен на 115 международни фестивали и е носител на 22 награди, а новият филм Disturbia й носи наградата за Най-добър български анимационен филм и Най-добър анимационен режисьор отФестивала за наградите на Съюза на българските филмови дейци „Васил Гендов“, София.

За Disturbia

В основата на филма стои един експеримент с автоматично рисуванес цел изтичане на несъзнателно съдържание(подобно на дадаистичното автоматично писане).Докато разглеждах купищатасъздадени рисунки открих, че техните сюрреалистични образи, се движат по линията между социологическото и въображаемото и така постепеннозапочнах да очертавами свързвам историята на своягерой Човекът-птица, принуден да премине през всевъзможни трансформациидокато опитва да се справи с нарастващото напрежение от съвременнитеикономически, идеологически, военни и климатични заплахи.

Нарочно притеснителен, тревожещ и шумен, филмътцели да изведе зрителя от зоната му на комфорт и  през призмата на абсурда и сатирата да насочи вниманието към персоналните и обществени слепи петна. Оттук идва и изборът на заглавието „DISTURBIA”.

Филмът описва объркания, неспокоен и неразбиращ себе си съвременен човек. Постигнал огромен технологичен напредък и претендиращ да бъде носител на най-висшия на планетата разум, той е разкъсван от противоречия и невротично зависим както от колективния социален натиск, така и от мощните несъзнавани вълни в собствената си психика. Външните заплахи във филма са представени като гора със зачатъци на собствена воля и емоции, но без разум, символизираща могъщото колективно несъзнавано на тълпата, задръстено от неизкореними отколешни нагласи, вкаменени стереотипи и латентна истерия. Не по-малко проблеми идват от собствената му неопозната природа и отхвърлени части, които изпълват душата му с напрежение и морални конфликти.Проектирани навън, те попадат в могъщата и страховита вълна на колективното.

Тези противоборстващи си импулси, принуждават героя по един абсурден начин физически да се множи и разделя, разкъсва, трансформира, абсорбира, сюблимира… Той се мрази и обича, отхвърля се и се приема.Най-накрая,по един почти алхимичен път ЧОВЕКЪТ-ПТИЦА успява да достигне своята цялост и да се превърне в ЧОВЕК.

К. Г. Юнг казва, че неразрешените несъзнавани проблеми се превръщат в съдба. Това важи не само за отделната личност, но и за цялото общество, факт ясно видим в днешната ситуация на военни конфликти и световни заплахи от различно естество. Затова темите във филма, отнасящи се до личното развитие на индивида и социума са най-вечесвързани с отношението към другия,  към по-слабия, неразвития, необразования или просто различния друг. Този друг, който сме ние самите.

„DISTURBIA” е кратка притча за цялостността и човечността, поставени пред днешния човек като задачи за постигане.