Během literárního večera představíme dvě nově vyšlé monografie, které jsou velkým přínosem dnešní bulharistiky. Své publikace publiku přiblíží sami autoři Jakub Mikulecký (Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou: Neoficiální bulharská literatura 1944-1989) a Marcel Černý (Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní. Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR).

Večer proběhne ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR.

Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní. Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR. Marcel Černý, Teodorička Gotovska-Henze, Ljubomila Solenkova

Kolektivní monografie představuje v knižní podobě jádro výzkumu ze tří na sebe navazujících česko-bulharských projektů, probíhajících v rámci bilaterální meziakademické dohody v letech 2011–2019 a zaměřujících se na vybrané kapitoly z dějin vzájemných literárních, kulturních a historických kontaktů. Autorský kolektiv, který tvoří český literární historik a bulharista M. Černý a dvě bulharské historičky Teodorička Gotovska-Henze a Ljubomila Solenkova (na jedné kapitole se též spolupodílela česká bulharistka Danuše Hronková), se podrobně věnuje činnosti osobností spjatých s obdobím národního obrození (J. V. Frič, V. D. Stojanov, P. R. Slavejkov, Onufrij Popovič Chilendarec, Ch. G. Danov, B. Jirásková-Chiteva, M. Drinov, A. Patera) i osvětových pracovníků, spisovatelů, vědců a překladatelů pozdějších (B. Penev, K. Christov, V. Sís, Sáva Chilandarec, Fr. Tichý-Broman, V. Dobruský). Chronologicky je však líčení jejich vzájemnostních aktivit i životních osudů vymezeno datem vzniku Československé republiky v roce 1918. Důraz je kladen na doposud neznámé archivní materiály k dějinám česko-bulharských styků, které jsou v 15 různě rozsáhlých kapitolách analyzovány a komentovány, v menší míře též vydávány či reprodukovány (operní libreto, korespondence, deníkové zápisky, dobové karikatury reagující na bulharský osvobozenecký zápas v letech 1876–1878 apod.). Jako součást monografie je poprvé moderně reeditována česká mapa Evropské Turecko, Černá Hora, Řecko a Jonské ostrovy (Praha 1863), připravená V. D. Stojanovem během jeho pražského pobytu (1858–1868). Komentář M. Černého toto dílo nejen zasazuje do vývojových souvislostí bulharské obrozenské kartografie, ale zároveň i oceňuje jako kulturní čin v dějinách českého poznávání Bulharska.

Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou: Neoficiální bulharská literatura 1944-1989. Jakub Mikulecký

Monografie nabízí první ucelený pohled na neoficiální bulharské písemnictví z období socialismu. Předmětem zájmu je literatura psaná do šuplíku, dále díla vydaná v samizdatu a rovněž některá díla konfiskovaná, jejichž protitotalitní charakter vzbudil nevoli orgánů státní moci a represivních složek. Literárněhistorický výklad je doprovázen citáty ze soukromých deníků, dobových periodik i dokumentů bulharské StB. Kniha je rovněž opatřena historickým úvodem pojednávajícím o poválečném dějinném vývoji, který vedl k ustanovení „diktatury proletariátu“. Také jednotlivé kapitoly jsou zasazeny do dobového socio-politického rámce, bez něhož by se čtení literárních textů jevilo jako velmi obtížné. Pro české i slovenské čtenáře by mohlo být zajímavé to, jakým způsobem se do vývoje bulharské literatury promítly srpnové události roku 1968. Okupace ČSSR totiž znamenala pro vývoj bulharské kultury velký otřes. Řada autorů a autorek, jejichž šuplíkové a samizdatové tvorbě je v knize věnována pozornost, byla ostrakizována právě v souvislosti s politickými konsekvencemi osmašedesátého. Značná pozornost je v knize věnována např. také básnířkám a básníkům tzv. zastrčené generace osmdesátých let, jejichž literární texty se díky specifické nekonformní poetice ocitaly v okrajových sférách bulharské literární produkce, a staly se tak spíše doménou samizdatu. Ukázky a citáty z literárních děl a jiných textů jsou v knize uvedeny v českém překladu, čímž je kniha dostupná nejen bulharistům a slavistům, ale rovněž širší veřejnosti.