Dürer vs. Döner

Autor Kalojan Iliev – Kokimoto

Dürer vs. Döner v Bulharském kulturním institutu v Praze je čtyřicátou pátou samostatnou výstavou bulharského umělce Kalojana Ilieva – Kokimoto. Představuje sérii digitálně upravených reprodukcí Dürerových obrazů, v nichž Kokimoto propojuje klasické umění s pop kulturou.

„Tím, že jsem zasáhl do Dürerových obrazů, jsem vytvořil novou identitu a vizuálně jsem ukotvil autorova díla do současnosti s jasným vědomím, že tento čin vyvolá konvenční pohled diváka na klasického i současného malíře zároveň. Impulsem k takové manipulaci byla globalizace, která nám zamotala hlavu a změnila dnešní pohled na výtvarné umění. Zatímco internet nám přinášel přístup a otevřenost, vypozoroval jsem „základní obavu“ v chápání pojmu umění. Spousta faktorů z blízké minulosti jsou příčinou tohoto zmatení, jehož výsledkem je to, že lidé ztratili vztah k umění velkých mistrů. Podepsali se na tom i nastupující současní autoři a popularizování současného umění. Masová kultura je zesměšňována a zatracována, ale jen ta je dostupná všem. Hrubá, brutální i čestná nebo nasládlá, úlisná a triviální nám slouží v každém svém projevu jako snadno rozpoznatelný symbol doby, ve které žijeme. Aby bylo zcela porozuměno specifikaci informační společnosti, která mě v tomto projektu tolik zaujala, zmíním rozdíl, který Zygmunt Bauman vidí mezi společností výrobní a konzumní v rámci industriální společnosti. Podle něj je základním principem té první výroba (vytváření, tvůrčí činnost), zatímco té druhé spotřeba, zakládající se zejména na uměle vytvořených potřebách. Zejména na tomto srovnání a soužití se zakládá projekt Dürer vs. Döner – metaforický střet dvou světů, hra výrazového jazyka a vizuální improvizace… Mým cílem je, aby za všeobecným tónem této výstavy, kontextuální alternativou a Dürerovým výrazovým grafickým systémem, nalezl divák „krásnou nedokonalost“ Kokimotovy přidané hodnoty. Dočasná kolaborace mezi námi dvěma není náhodná. Dürer patří mezi nejlepší rytce na světě a krom toho zdokonalil umělecký portrét. Pokud by byly udělovány ceny za aroganci, měl by jistě plnou poličku. Dürer ze sebe udělal hvězdu ve svých vlastních obrazech a Kokimoto ze sebe dělá hvězdu nejen ve svých obrazech ale i v těch Dürerových.

Doufám, že tento můj nový realizovaný cíl povede k zdravějším dialogům i vztahu k umění – od toho uznávaného po to „nehezké“ – ale i k většímu pochopení a přijetí od těch, kteří se ho ne vždy mohou „dotknout“. To je nejdůležitější práce, kterou můžeme udělat.