V Praze bylo 15. června 2017 představeno nové vydání „Dějin Bulharska“, práce významného českého historika a balkanisty prof. Jana Rychlíka. Hostitelem prezentace bylo bulharské velvyslanectví, které ji uspořádalo společně s Bulharským kulturním institutem a nakladatelstvím Lidové noviny.

Rychlíkova kniha, nyní aktualizovaná o historické události posledních několika let, je pátým zpracováním dějin Bulharska v českých zemích. Předcházely ji práce Pavla Josefa Šafaříka, Konstantina Jirečka, Františka Hýbla a Čestmíra Amorta. Velký zájem českých čtenářů o knihu profesora Rychlíka si vynutil její třetí, doplněné vydání. Po dobu posledních téměř dvou desetiletí spolupracoval prof. Rychlík také se zesnulým prof. Ivanem Pavlovem, s doc. Vladimirem Penčevem, prof. Emilií Angelovou a s odbornou vědeckou pracovnicí Svetlanou Bajčinskou, kteří přispěli částmi věnovanými dějinám bulharské kultury.

Večer v zrcadlovém sále bulharského velvyslanectví zahájil velvyslanec Lačezar Petkov, který připomněl zásluhy profesora Rychlíka, nositele čestného titulu doktor h.c. Sofijské univerzity, o popularizaci bulharské historie, kultury a vědy v České republice.

„Myšlenku na sepsání těchto dějin mi vnukl již v roce 1978 skvělý bulharský vědec, bohemista a překladatel prof. Svetomir Ivančev. Tehdy ovšem nebylo možné napsat objektivní text o hlavních historických událostech spojených s Bulharskem. Proto jsem začal na „Dějinách Bulharska“, které držíte v rukou, aktivně pracovat až v polovině devadesátých let minulého století“ – to byla úvodní slova prof. Rychlíka, který představil třetí vydání knihy pražskému publiku osobně.

„Snažil jsem se především korigovat mylné představy o Bulharsku, které zdomácněly v české společnosti. Dodržoval jsem klasický způsob prezentace dějin od vzniku bulharského státu v roce 681 do osvobození Bulharska v důsledku rusko-turecké války z let 1877-1878. Pak, na základě historických faktů, která jsem zkoumal a analyzoval, jsem si dovolil vlastní interpretaci událostí z bulharské historie, které proběhly koncem 19. století, během celého 20. století a na počátku nového tisíciletí. Doufám, že ji shledáte vyargumentovanou a objektivní,“ dodal profesor Rychlík. Na závěr své prezentace – zajímavé, hluboké a plné faktických poznámek – odpověděl český historik na otázky, kladené z publika, v němž byli přítomni mj. Eva Plešková, ředitelka nakladatelství Lidové noviny, Jan Urban, redaktor „Dějin Bulharska“, vysokoškolští učitelé, desítky zástupců různých kulturních institucí a médií, mnoho českých přátel Bulharska.

Třetí, doplněné vydání „Dějiny Bulharska“ si můžete zakoupit na adrese

https://www.nln.cz/knihy/dejiny-bulharska.