Bulharský kulturní institut ve spolupráci s bulharskou kulturně-osvětovou organizací Sv. Cyril a Metoděj v rámci projektu Ivan Mrkvička – bulharský Čech představují Výtvarník a básník Jan Václav Mrkvička. Multimediální prezentace Sylvie Georgievové odhalí zajímavou paralelu mezi Mrkvičkovými obrazy a verši. Diskuze s historičkou umění Inkou Delevovou.

„Na konci 19. století sledovali Češi se zájmem a s pocitem slovanské sounáležitosti bouřlivé události v Bulharsku mnohem dříve, než vypukla rusko – turecká válka. V roce 1878 byla konečně vytlačena turecká hegemonie ze země. Úspěšné bitvy z této války a boje bulharské domobrany vyvolávaly sympatie a nadšení u českých spisovatelů, básníků, umělců. O toto dění se zajímala i široká česká veřejnost. Psali a horovali v českém a evropském tisku Adolf Heyduk, Josef Holeček, Jan Neruda, Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Alois Jirásek, Svatopluk Čech a jiní. Z Paříže se na obranu Bulharů ozval legendární spisovatel Victor Hugo, z Ameriky pak novinář Januarius MacGahan atd., atd. Na mapu starého kontinentu se, po 500lete porobě, znovu prodírá Bulharsko.

Více než 40 let prof. Mrkvička žil na jihu Evropy v Bulharsku a byl organizátorem a spolutvůrcem uměleckého dění ve své nové vlasti. Znal a maloval prakticky celou tehdejší elitu: politika Stojana Zaimova, spisovatelů Ivana Vazova, Konstantina Veličkova a P. R. Slavejkova, ministra Ivana Šišmanova, příslušníky české krajanské obce: svoji ženu Julii, syna Ivana (padl za Bulharsko ve válce v srpnu 1916), prof. Šourka (matematik), rodinu Stříbrných a další a další.

V roce 1930 Dvorní tiskárna v Sofii vydává v češtině básnickou sbírku „Krůpěje z neznáma“. Nově koncipované básnické dílo Jana Václava Mrkvičky vychází zde v Čechách až v r. 2012 – vůbec poprvé po 82 letech od své premiéry v Bulharsku.

Básně J. V. Mrkvičky nejsou pouze rozházenými střípky jako Krůpějemi z neznáma, ale jako celek táto sbírka tvoří nesmírně logickou „stavbu“. Jak v básních Mistra, tak i v jeho díle malířském, vybraná a zpracována stejná témata tvoří souvislý myšlenkový vhled do lidského nitra a bytí. I když někdy je to popis a vhled zcela polárním. Svým lidským duchem a pochopením zachycuje řád a odvěký koloběh v životě člověka, v přírodě, ve Vesmíru“.

MgA. Sylvia Georgieva, Ph.D.