Kniha: Adriana

(Адриана)

“Je to ještě prostší: láska, vyznání lásky mému otci!”

Román Adriana je autorčinou třetí knihou v daném žánru. Jde o prózu pozoruhodnou již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtných vzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil.

Do vyprávěcí struktury Adriany autorka intertextově zapojila základní syžetové prvky z nedokončeného románu svého otce Dimitra Dimova (1909–1966), jehož prozaický i dramatický odkaz patří do bulharského literárního kánonu. Zpověď o svém vztahu k těmto kouskům ukončuje autorka slovy: “Všechno je to mnohem prostší: nepopsatelná, z dětství se vynořivší radost z toho, že jsem otci na dotek, že jsem s ním ve spojení. Je to ještě prostší: láska, vyznání lásky mému otci. “

 Autor: Teodora Dimova

Spisovatelka, dramatička, překladatelka a novinářka Teodora Dimova (1960) patří k nejúspěšnějším a kritikou nejuznávanějším současným bulharským autorům. Na začátku své spisovatelské kariéry se věnovala výhradně dramatické tvorbě a doposud má na svém kontě více než desítku divadelních textů.

Jako prozaička vstoupila do literatury románem Емине (2001), kterým vytvořila archetyp svých mladých ženských hrdinek. Její romány a dramata jsou vydávány nejen v německy, anglicky a francouzsky mluvících zemích, ale také např. v Chorvatsku, Maďarsku, Makedonii či Polsku. Za román Majkite (Matky) dostala několik prestižních cen, za všechny jmenujme Velkou cenu za nejlepší východoevropský román, udělovanou ve Vídni.

 Překladatel: David Bernstein

V roce 2003 odjel David Bernstein do Bulharska, aby objevil a pochopil minulost svého milovaného dědečka – Bulhara, který druhou část života prožil v Praze, kde založil rodinu. Stalo se tak, že současně objevil i něco dalšího: skvělé lidi, krásnou přírodu a výbornou kuchyň. A tak se tam začal vracet znovu a znovu. V roce 2006 tam odjel jako lektor českého jazyka na sofijské univerzitě Klimenta Ochridského.

 Pro vás, čtenáře, David Bernstein promluvil o knize:

Dobrý den, chtěl bych vám dnes vyprávět o tom, jak se to stalo, že jsem přeložil román Adriana, bulharské spisovatelky Teodory Dimové. Když jsem byl ještě student, odjel jsem na studijní pobyt do Sofie. Bulharsky jsem sice neuměl ani slovo, ale během pár týdnů jsem sem tam něco pochytil a jakš takš jsem byl schopen se domluvit.

V té době se mi dostal do rukou román Teodory Dimové, který se jmenuje Adriana. Rozhodl jsem se, že pro zlepšení své bulharštiny se ho pokusím přečíst. Byla to moje první bulharská kniha a dopadlo to s ní jako s první láskou – okamžitě a navždy jsme se do sebe zamilovali.

Nebylo pro mě snadné Adrianu číst, protože jsem hodně slovíček neznal a paní Dimová to svým čtenářům také příliš neusnadňuje. Ale čím víc jsem četl, tím jasněji jsem věděl, že to přečtením neskončí a že tahle kniha už se mnou zůstane.

Jednou jsem o Adrianě nadšeně vyprávěl své babičce, velké milovnici literatury, a ona si smutně povzdechla, že je to škoda, že si tuhle knihu nikdy nepřečte, protože neumí bulharsky. A tak jsem se rozhodl, že ji pro babičku přeložím. Byla to ode mne samozřejmě velká troufalost, protože jsem ani neměl svolení autorky, ani jsem neuměl bulharsky tak dobře, abych mohl troufnout na tak náročný překlad. Pustil jsem se ale do práce, velmi mě to bavilo, doslova jsem pro sebe objevil nový svět. Svět literárních postav, které vám ožívají pod rukama, vy jste ten, kdo jim dává život, svět bulharských reálií, o kterých jsem do té doby neměl ani ponětí, a najednou se přede mnou otevíraly ve všech barvách a vůních. A také jsem cítil, že můj překlad je dobrý, že moje věty znějí v češtině přirozeně a zároveň přesně.

Někteří lidé tvrdí, že překlad literatury je práce smutná, protože je při ní člověk sám. Zásadně s tím nesouhlasím. Překladatel ani v nejmenším není sám. Je přece obklopen postavami, kterým dává promluvit. Je ale také v nepřetržitém dialogu čtenářem, se kterým se pře o tom, jestli je to či ono použité slovo srozumitelné a čtivé. A v neposlední řadě je překladatel v reálném i metaforickém kontaktu s autorem, kterému musí neustále dokazovat, že použitá slova a fráze odpovídají originálu a že čtenář pochopí, co chtěl autor říci. Je to tedy proces s mnoha postavami, každá má své zájmy, jež jsou často protichůdné, každá na překladatele křičí své požadavky a on aby jim všem vyhověl se potí a lopotí a nakonec je nevýslovně šťastný, když se mu to povede.

Když jsem knihu přeložil a dal přečíst babičce, které se moc líbila, napadlo nás, že by bylo skvělé, kdyby si ji mohli přečíst i další lidé. Spojil jsem se proto s Teodorou Dimovou a požádal ji o prominutí za mou drzost a zároveň o dovolení knihu nabídnout nějakému nakladatelství. Paní Dimová mi naštěstí odpustila, pomohla mi opravit či ujasnit některá obzvlášť obtížná místa a dala mi svolení hledat nakladatele.

Nečekal jsem, že hledání nakladatele zabere dlouhých sedm let. Autorku v Čechách nikdo neznal, ekonomická rentabilita nebyla nijak zaručena a nikdo neměl odvahu se pustit do tak riskantního podniku. Nebylo ani jasné, jestli by si Adrianu v Čechách někdo koupil.

Po sedmi letech se o happyend postaralo nakladatelství Petr Štengl, které se rozhodlo, že knihu podpoří a vydá. Do dnes jim za to děkuji nejen já, ale i Teodora Dimová, Adriana a troufám si tvrdit, že i celá bulharská literární obec, protože tím začala jakási nová éra bulharské literatury v Čechách – ale to už je zase jiný příběh.

A Adriana? Ta si podle očekávání své čtenáře a obdivovatele v Čechách našla a dnes ji patří pevné místo v českých překladech bulharské literatury.

 Nakladatelství: Petr Štengl

„Je to dobrodružství a z tohoto hlediska mě moje práce baví!“

Nakladatelství nese jméno svého zakladatele Petra Štengla – básník, prozaik a vydavatel.

Je to malé nakladatelství, založené v roce 2009. Zaměřuje se na začínající autory a překladovou literaturu. Z bulharských titulů prozatím vydalo čtyři: Apokryfní zvířata, autor Dimitr Kenarov, Techniky a jiné verše, autor Georgi Gospodinov, Adriana a Matky, autorka Teodora Dimova.

V těchto dnech by na trh měl vyjít další bulharský titul, antologie moderní bulharské poezie. “Hodně se na ní těšíme a doufáme, že si milovníci poezie přijdou na své.”

Petr Štengl pro vás, čtenáře, o Adrianě a nakladatelství.

Odkazy ke knize Adriana, kterou pro Vás připravil Bulharský kulturní institut:

Adriana (.epub)

Adriana (.fb2)

Adriana (.mobi)

Adriana (.azw3)

Odkazy byly dostupné jen po dobu trvání projektu.